J&T Banka Art Report 2022

J&T Banka Art Report 2022

Výsledky průzkumu mezi sběrateli umění, prodejci a odborníky na trh s uměním

Umění jako investice

Data z průzkumu mezi sběrateli ukazují, že investiční a finanční motiv pro nákup uměleckých děl, je až druhotný, byť není nepodstatný. Vnímání umění jako investiční příležitosti je třetí nejčastější důvod, proč sběratelé a vlastníci začali s nákupem umění. Mezi sběrateli tento důvod uvedlo 29 procent respondentů, mezi vlastníky 19 procent. Z dat vyplývá, že čím kratší dobu sběratelé nakupují umění, tím častější je investiční motiv pro začátek sbírání.

Platí, že čím více jsou sběratelé a vlastníci ochotni za jedno dílo zaplatit, tím více ho vnímají jako finanční aktivum. Do popředí při nákupu uměleckého díla se s rostoucí pořizovací cenou díla dostávají hlediska umění jako prostředku pro diverzifikaci investičního portfolia, ale také očekávané zhodnocení při budoucím prodeji díla nebo ochrana úspor před inflací.

Na umění jako na součást investičního portfolia se silně dívají lidé, kteří utrácejí za umělecká díla vysoké částky. Pro sběratele a vlastníky, kteří nejčastěji jedno dílo kupují za 1 až 5 milionů korun, jde o stejně silný motiv k výběru díla jako jeho emocionální hodnota (v obou případech průměrná známka 4,67 na škále 1-5).

Umění jako diverzifikace portfolia

Diverzifikaci investičního portfolia hodnotí jako druhý nejsilnější motiv pro výběr díla lidé, kteří nejčastěji jedno dílo kupují za půl milionu až milion korun (známka 3,44). Tíhnou k němu více sběratelé, kteří sbírají umění kratší dobu – větší váhu má u sběratelů s historií tří až pěti let, o něco menší u sběratelů s historií sbírání pět až deset let. Pro sběratele, kteří se sbírání věnují déle než deset let, nejde o nadprůměrně významný motiv pro výběr díla.


Fakt, že sběratelé vnímají citlivěji hodnotu uměleckých děl a mají větší tendenci se na ně dívat jako na finanční aktivum než vlastníci, ukazuje také míra souhlasu a nesouhlasu s výrokem, zda umění považují za zásadní součást svého investičního portfolia. Zatímco mezi sběrateli s tímto výrokem souhlasí 51 procent respondentů a 42 procent s ním nesouhlasí, mezi vlastníky souhlasí jen 37 procent respondentů, zatímco nesouhlas vyjádřilo 56 procent vlastníků.

Investice do umění jsou atraktivní

Investice do umění je vnímána ze strany sběratelů jako atraktivnější než před pěti lety. K tomuto názoru se přiklání třetina sběratelů, nicméně je toto přesvědčení nevede ke změně své nákupní strategie. Vidí ovšem větší zájem o nákup umění ve svém okolí. Pro 31 % sběratelů se atraktivita umění jako investiční příležitost za posledních pět let zásadně nezměnila.


Mezi vlastníky převládá názor, že umění je jako investiční příležitost atraktivní stejně jako před pěti lety (46 %), jako atraktivnější příležitost ho vnímá 21 procent vlastníků. Ani větší atraktivita je ovšem nenutí nakupovat umění častěji, jen vnímají větší zájem o umění ze svého okolí. 13 procent sběratelů a vlastníků se domnívá, že investice do umění jsou nyní atraktivnější, a proto i častěji umělecká díla nakupují. 15 procent sběratelů a vlastníků naopak tvrdí, že investice do umění jsou nyní méně atraktivní.

Potenciál zhodnocení

Podle sběratelů i vlastníků mají v příštích pěti letech největší potenciál zhodnocení malby. Sběratelé na druhé místo zařadili práce na papíře, zatímco vlastníci jinou nekonkretizovanou techniku. Vlastníci také více věří zhodnocení digitálního umění (např. NFT).

Z pohledu období původu děl se sběratelé a vlastníci neshodnou, které má největší potenciál zhodnocení. Sběratelé nejvíce věří českému poválečnému umění (23 %), zatímco vlastníci českému současnému umění (29 %). Sběratelé více věří českému meziválečnému umění než vlastníci. Naopak dvakrát větší podíl vlastníků než sběratelů vidí větší potenciál v zahraničním současném umění.

Odborníci uvádějí, že nejvíce se vyplatí investovat do českého poválečného umění, českého současného umění, případně do české meziválečné avantgardy. V tom se shodují s pohledem sběratelů. Třetina odborníků očekává největší zhodnocení u maleb. S odstupem pak následuje digitální umění, práce na papíře/grafiky a designové předměty.

Prodejci nejvíce věří investičnímu potenciálu českého současného umění. Na druhé místo řadí v investiční atraktivitě českou klasickou modernu. Následuje české poválečné umění a meziválečná avantgarda. Více prodejců také věří zahraničnímu současnému umění ve srovnání se sběrateli a vlastníky.