J&T Banka Art Report 2022
Výsledky průzkumu mezi sběrateli umění, prodejci a odborníky na trh s uměním
Transparentnost trhu s uměním
Hodnocení transparentnosti se liší
Ze sledovaných skupin hodnotí nejlépe transparentnost českého trhu s uměním sběratelé a vlastníci. Mezi sběrateli považuje trh za transparentní 65 procent respondentů, mezi vlastníky jich je 61 procent. Z prodejců je stejného názoru 41 procent respondentů. Nejskeptičtější jsou odborníci. Jen podle 38 procent z nich je český trh transparentní.
Největší úskalí českého trhu s uměním
Jednotlivá úskalí respondenti hodnotili na škále od 1 do 5, kdy známka 1 znamená nejmenší úskalí a známka 5 nejvážnější úskalí. Jako největší problém českého trhu s uměním všechny skupiny respondentů označují přítomnost falz na trhu. Nejsilněji problém falz vnímají prodejci s průměrnou známkou 3,93. Naopak nejslaběji téma falza na trhu vnímají vlastníci (průměrná známka 3,6), což může být dáno především faktem, že vlastníci nejsou na trhu příliš aktivní.
U druhého největšího problému tuzemského trhu se už jednotlivé skupiny neshodnou. Zatímco sběratelé a vlastníci považují za druhý nejzásadnější problém neveřejné dohody, ať už jde o utajené provize nebo o různé přeprodeje uměleckých děl, pro odborníky je druhým největším úskalím nedostatečné zapojení tuzemského trhu na zahraniční trh. Prodejce trápí nedostatek odborníků.
Na třetím místě se mezi odborníky a prodejci umístila slabá etika trhu. Průzkum ovšem do detailu nezjišťoval, v čem konkrétně slabá etika podle respondentů spočívá. Sběratelé a vlastníci jako třetí největší úskalí trhu vnímají nejasnou provenienci nabízených děl, což poměrně silně souvisí s obavou z falz.
Za nejmenší problém považují všechny skupiny nedostatečnou regulaci trhu.
Falza – největší strašák trhu s uměním
Vnímání hlavních úskalí trhu s uměním se liší podle toho, jestli účastníci obecně považují trh za transparentní. U respondentů, kteří nepovažují trh s uměním za transparentní, převažují kritičtější postoje i k jednotlivým předkládaným problémům.
Vidět je to například u vnímání problematiky falz na trhu. Za významný problém ohodnocený nejvyšší známkou 5 falza v průzkumu označilo 48 procent sběratelů a vlastníků, kteří celý trh vnímají jako netransparentní. Z těch, kteří jsou spokojení s fungováním trhu, vidí problém falz jako nejzávaznější problém na škále od 1 do 5 jen 32 procent.
Se strachem z falz je poměrně úzce spojená obava z nejasné provenience děl. Mezi sběrateli a vlastníky ji jako významný problém (známka 5) odhodnotilo 22 procent z těch, kteří nejsou spokojení s transparentností trhu. Čtyřkou, jako o něco méně vážný problém, ji ohodnotilo 37 procent respondentů z této skupiny.
Sběratelé a vlastníci, kteří falza považují za velké úskalí trhu (známky 4 a 5), nejčastěji kupují nebo mají zastoupeno ve sbírkách české současné umění (57 procent), poválečné umění (44 %), českou modernu (31 %) a českou meziválečnou avantgardu (22 %). Z nejasné provenience děl mají největší obavu (známky 4 a 5) sběratelé a vlastníci, kteří se nejvíce zajímají o české současné umění (56 %), poválečné umění (43 %) a českou modernu (34 %).
Nejasná tvorba cen
Třetím nejhůře vnímaným úskalím tuzemského trhu s uměním je z hlediska sběratelů a vlastníků nejasná tvorba cen. Mezi těmi, kteří nejsou spokojeni s celkovou transparentností trhu, ji za významný problém (známky 4 a 5) považuje 53 procent sběratelů a vlastníků. Ve skupině spokojených s transparentností trhu je stejného mínění jen 18 procent respondentů.
Jedním z vysvětlení takového rozdílu by mohla být nedostatečná edukace části sběratelů a vlastníků, kteří nemají jasno v tom, jak trh funguje a jak se ceny umění tvoří. Nicméně ve skupině těch, kteří považují za významný problém nejasnou tvorbu cen, figurují ze tří čtvrtin vlastníci a sběratelé z historií delší než 10 let a pokračovatelé rodinné sběratelské tradice. U těch lze očekávat, že mají alespoň základní povědomí o fungování trhu.
Jak zlepšit transparentnost trhu
Nástroje, které by podle respondentů nejvíce pomohly zlepšit transparentnost českého trhu s uměním, poměrně dobře odpovídají vnímaným úskalím tuzemského trhu. Vlastníci, sběratelé a odborníci uvádějí, že nejvíce by posílil transparentnost trhu větší rozvoj technologií v prostředí uměleckého trhu. Zejména jde o aplikace nebo systémy, které ověřují pravost nebo původ díla. Do stejné kategorie technologií spadají i různé způsoby digitálního potvrzení autorství, jako například různé blockchainové technologie. Mezi prodejci se technologie umístily mezi nástroji na zlepšení transparentnosti trhu na druhém místě.
Další dva nejsilněji vnímané nástroje souvisejí se zlepšením cenové transparentnosti na trhu a objektivní cenotvorby. Vlastníci, sběratelé a odborníci by ocenili lepší přístup k datům a statistikám. Mezi prodejci jde dokonce o nejlepší nástroj. Zde je na místě upozornit, že prodejci by měli být hlavním zdrojem takových dat a záleží především na jejich ochotě tato data poskytovat. Nejrozsáhlejší databázi aukčních prodejů a cen vede odborný server Artplus.cz, který mapuje provoz nejvýznamnějších aukčních domů na trhu. Tato databáze je veřejnosti k dispozici. U aukčních prodejů transparentnosti napomáhá také zveřejňování výsledkových listin dražeb samotnými aukčními domy.
Jiná je situace u prodejních galerií, které obchodují s díly současných autorů. Ceny těchto děl nejsou veřejně k dispozici. I proto vlastníci, sběratelé a prodejci zmiňují jako třetí nejvýznamnější nástroj na zlepšení transparentnosti trhu zveřejňování cen děl současných umělců. Mezi odborníky jde o čtvrtý nejlepší nástroj. Jako třetí zvolili častější spolupráci galeristů s umělci.